Historie

Hudební tradice města Chrasti je velmi bohatá. Z období baroka je známo několik kantorů, jejichž povinnosti zahrnovaly nejen práci ve škole, ale byli většinou výbornými muzikanty, kteří se zároveň starali o chrámovou hudbu a vychovávali nové hudebníky pro potřeby chrámové i světské praxe. Chrastecký zámek (kde dnes sídlí Městský úřad a Městské muzeum) byl po mnoho let rezidencí královéhradeckých biskupů. V 18. století zde existovala třicetičlenná biskupská kapela, kterou vedl Jan Zvěřina. V první polovině 19. století se nejvýznamnější hudební osobností Chrasti stává „ozdoba českého učitelstva“ – Jan Nepomuk Josef Filcík (1785 – 1837). Jeho význam tkví jednak v ohromné pedagogicko – didaktické činnosti, dále pak v rozsáhlé tvorbě hudební. Napsal řadu učebnic, z nichž některé vyšly tiskem, školy pro hru na různé nástroje, zpěvníky. Dirigoval, skládal, psal písně na vlastní texty, byl opravdovým pilířem obrozeneckých snah své doby. V Chrasti vedl šedesátičlenný orchestr, se kterým nastudoval závažné a obtížné skladby Haydnovy i Mozartovy. Filcíkovy skladby a učebnice najdeme v archivech muzeí, jeho české písně dodnes žijí ve sbornících. Jeho práce v oboru výchovy a hudby čítají 24 knih a příruček. Vychoval řadu výborných hudebníků.

Ve 2. polovině 19. století se v Čechách začíná rozvíjet spolkový život. Chrast nezůstala pozadu a již v roce 1863 zde vznikl pěvecký spolek „Samo“ s cílem zvelebovat kostelní a společenský sborový zpěv. Spolek pořádal koncerty, zábavy a dokonce nastudoval některé opery. Od r. 1871 zde působil pěvecký spolek „Ludmila“ (později pod názvem „Pěvecké sdružení místních paní a slečen“), který spolupracoval také s chrasteckými tamburaši (orchestr strunných drnkacích nástrojů – převážně mandolín). Za okupace založil Václav Hyksa orchestr „Silosranda“ o více než třiceti hráčích, ve kterém hrál na violu profesor Antonín Hyksa – koncertní mistr, který působil také jako pedagog na JAMU v Brně. V r. 1941 vznikl mužský pěvecký sbor, který tehdy vedl ředitel kůru Karel Píč a později i jeho žák Zdeněk Beran (vynikající amatérský hudebník, mnoho skladeb upravil pro pěvecký sbor a je také autorem znělky chrasteckého městského rozhlasu). V r. 1943 se sbor spojil s dívčím sborem a tehdy měl celkem 70 zpěváků. V tomto sboru zpíval několik let chrastecký rodák Antonín Zlesák – pozdější člen opery Národního divadla. Po Z. Beranovi převzala řízení sboru výjimečná klavíristka a sbormistryně Eva Kadeřávková. V současnosti pracují spojené chrastecké sbory „Václav a Ludmila“ pod vedením sbormistrů Václava a Pavlíny Divošových.

Z význačných hudebních osobností pocházejících z Chrasti je třeba jmenovat také houslistu Jiřího Besperáta (*1946), který je absolventem brněnské konzervatoře a pražské AMU. Od roku 1976 je profesorem houslové hry na konzervatoři v Brně, v současnosti je uměleckým vedoucím Ensemble Messiaen a Brněnských komorních sólistů. Z Chrasti pochází také další houslový virtuos – Stanislav Bodlák – absolvent pražské AMU, nynější člen České filharmonie.

Před vznikem hudební školy se v Chrasti vyučovalo hudbě soukromě, někteří žáci dojížděli do okolních lidových škol umění. Nová etapa ve vývoji hudební tradice v Chrasti byla zahájena založením Lidové školy umění v roce 1968, která zpočátku fungovala jako pobočka hlinecké LŠU (zřízena 1. 3. 1968, prozatím v prostorách ZDŠ). Jejím řízením a později ředitelem  byl jmenován Jaroslav Drášil – zkušený pedagog a praktický muzikant, který před příchodem do Chrasti vyučoval na LŠU v Chrudimi a Hlinsku, 20 let působil v Chrudimské filharmonii jako hráč na housle a dechové nástroje, které také vyučoval. První třída nové pobočky měla 17 žáků, od 1. září 1968 pak vznikla samostatná LŠU se 111 žáky. Vyučovalo se hře na klavír, housle, violoncello, dechové nástroje a sólovému zpěvu. Kromě ředitele Drášila zde vyučovali další 3 interní a 3 externí učitelé. V lednu 1969 se J. Drášilovi podařilo zakoupit od Ústřední hudby v Praze žesťové nástroje a tím byly vytvořeny podmínky pro činnost žákovského dechového orchestru. V dalších letech se škola dále rozšiřovala, proto jí byla v březnu 1972 přidělena samostatná 200 let stará budouva v č. p. 6 na náměstí. V tomto roce vznikl na škole žákovský smyčcový orchestr pod vedením A. Fajkusové. Ve školním roce 1972 – 73 se začalo vyučovat v nově adaptované budově. Každoročně škola uspořádala několik žákovských vystoupení, ve šk. roce 1973 –74 byla zavedena hra na kytaru, začala se rozvíjet výuka sborového zpěvu, vznikla skupina taneční hudby (pod vedením L. Falešníka). Žákovský dechový orchestr se 45 žáky měl 18 veřejných vystoupení a získal 2. místo v krajském kole soutěže LŠU. Začala spolupráce s MŠ, kde byla zřízena přípravná třída složená z hudebně nadaných dětí. Ve šk. roce 1974 – 75 z důvodu odchodu 2 pedagogů zaniklo kytarové oddělení a taneční orchestr, ale byla započata výuka kontrabasu a skupinového vyučování kytar. Ve šk. roce 1975 – 76 měla škola již 10 učitelů. V listopadu 1975 vystoupili učitelé LŠU a žákovský dechový orchestr pod taktovkou Jindřicha Havla na slavnostním večeru k poctě 190. výročí narození J. N. Filcíka. V červnu 1976 se 40 žáků školy zúčastnilo festivalu dechových hudeb „Koletova Rtyně“a vybraní žáci v závěru školního roku navštívili představení opery „Čert a Káča“ v Národním divadle v Praze. Ke konci roku 1977 se ředitel Drášil ze zdravotních důvodů vzdává vedení školy a odchází předčasně do důchodu. Do jeho funkce nastupuje do konce šk. roku Jaroslav Havel. Jaroslav Drášil byl vůdčí pedagogickou i organizátorskou osobností LŠU v Chrasti. Za dobu své muzikantské činnosti vychoval mnoho profesionálních i amatérských hudebníků a činností padesátičlenné žákovské dechovky vybudoval tradici, která je v Chrasti živá dodnes a dále se úspěšně rozvíjí.

Nová epocha ve vývoji školy začala ve školním roce 1978 – 79, kdy je do vedení školy ustanoven nový ředitel Petr Židek (dříve učitel LŠU v Chrudimi). Učitelský sbor doznává velkých změn – vyučují zde 4 interní učitelé a 11 externích. Činnost LŠU Chrast se rozvinula i na detašované třídě v Hrochově Týnci, která fungovala od počátku roku 1977 v budově JKP a v roce 1980 se stala řádnou pobočkou. V roce 1984 přesídlila do nově adaptované budovy (původně sídlo MŠ). Na pobočce kromě hudebního oboru pracoval v letech 1985 – 91 také obor literárně – dramatický. V letech 1995 – 2004 probíhalo v Hrochově Týnci i vyučování výtvarného oboru. Nové vedení a obměna pedagogického sboru měly pozitivní vliv na rozvoj školy i hudebního života ve městě. Velkou prioritou školy je práce v souborech a komorní hře. Již v prvním roce lze zaznamenat skvělé úspěchy chrasteckých žáků v okresních a krajských kolech soutěží LŠU. Od šk. r. 1978 –79 se stalo dobrou tradicí pořádání třídních vystoupení, na kterých zahrají žáci ze tříd jednotlivých učitelů. Ke konci pololetí vystupovali nejlepší žáci v pololetních a závěrečných koncertech. Hojně navštěvovány jsou také koncerty souborů, které se konaly původně v zámecké zahradě, v současnosti je pořádáme  v chrastecké sokolovně při stolové úpravě.

Jelikož je hudba velkým koníčkem zdejších učitelů, velmi rádi sami vystupují na veřejnosti jako sólisté, ale i členové různých komorních sdružení. Škola pořádá nejméně jednou do roka učitelské koncerty v Chrasti i v Hrochově Týnci. Řada našich učitelů pracuje mimo školu v různých amatérských souborech či pěveckých sborech jako členové nebo dirigenti. Učitelé i žáci účinkují s velkým úspěchem na mnoha vystoupeních i za hranicemi města Chrasti. Každoročně se naši žáci se svými učiteli podílejí na přípravě výchovných koncertů pro žáky ZŠ a MŠ z Chrasti a okolních obcí.

Protože prostory v původní budově nevyhovovaly, započalo se s adaptací sousední budovy a od října 1988 sídlí škola v budově č. p. 7 na chrasteckém náměstí s daleko lepšími podmínkami a vlastním koncertním sálem. Po roce 1989 došlo ke změně názvu školy na „Základní uměleckou školu“ v Chrasti. Od roku 2000 škola nese název „Základní umělecká škola Jana Nepomuka Filcíka, Chrast“.

Ve spolupráci se „Sdružením přátel města Chrasti, jeho památek a kultury“ a podporou Města Chrast byla od r. 1995 na naší škole ve dvouletých intervalech pořádána národní soutěž ve hře houslových duet „Filcíkova Chrast“, která byla jedinou akcí tohoto druhu v České republice. Po několik let  se z iniciativy „Sdružení“ konala na ZUŠ v Chrasti také regionální soutěž v sólovém zpěvu lidové písně „Filcíkova Chrast“. Soutěž houslových duet byla původně dvoukolová a dvoudenní s řadou doprovodných akcí (odborné přednášky, koncerty, zámecké slavnosti, vlastivědné vycházky), určených pro soutěžící a jejich pedagogy, ale i pro chrasteckou veřejnost. Od r. 2003 byla soutěž jednodenní, v podvečer vždy proběhl koncert vítězů s předáním cen v zámecké kapli. V porotě zasedali housloví pedagogové zvučných jmen, výkonní umělci a učitelé ZUŠ.

Kromě žákovských a učitelských vystoupení bylo v sále školy nebo v bývalé zámecké kapli uspořádáno množství koncertů profesionálních hudebníků, často absolventů naší ZUŠ, či orchestrů nebo komorních sdružení, jejichž členy jsou. Nevšedním zážitkem pro Chrast byly také dva recitály vynikajícího klavíristy, dnes již absolventa naší školy, Richarda Reipricha, který v současné době studuje na JAMU v Brně. Tento výjimečný žák již řadu let reprezentuje Českou republiku i na mezinárodním poli – svým prvenstvím v soutěžích a koncertní činností po celé Evropě.

Největší zásluhu na velmi dobré atmosféře ve škole má určitě ředitel Petr Židek, který se v závěru roku 2006 své funkce vzdal, ale na škole zůstal jako učitel. Pochází z hudební rodiny skladatele a ředitele kůru Karla Židka a tuto muzikantskou tradici se snaží bohatě rozvíjet po celý svůj život. Ve vedení školy byl celých 28 let, před příchodem do Chrasti vyučoval na LŠU v Chrudimi, kde byl také vedoucím dechového a tanečního orchestru a členem kvarteta učitelů LŠU v Chrudimi, které tehdy koncertovalo po celé republice. Působil také jako flétnista v různých regionálních komorních sdruženích a orchestrech. Od r. 1974 je členem Orchestru Akordeon v Hradci Králové – nejprve jako flétnista, v r. 1990 se stal jeho dirigentem. Nejen pro tento orchestr, ale zejména pro potřeby školních souborů a orchestrů aranžoval stovky skladeb. Petr Židek je také skladatelem. Ve své tvorbě se zaměřil na různé instruktivní skladby – např. pro flétnu a klavír, dechové nástroje, pro komorní hru různého obsazení, orchestrální skladby jazzového charakteru. Na svém kontě má v současné době okolo 240 opusů, tiskem vyšlo asi 25 skladeb. Učitelé a žáci ZUŠ mají radost z toho, že mohou být prvními posluchači a interprety jeho tvorby. Při příležitosti výročí narození autora uspořádala chrastecká ZUŠ již dvakrát koncert učitelů a žáků z jeho skladeb. Jak je patrno, je P. Židek všestranným hudebníkem, který vždy dobře organizoval činnost školy i hudební život města.

Od 1. 1. 2007 se po konkurzním řízení ujímá vedení školy Pavlína Divošová (v předchozím odbdobí vykonávala funkci zástupkyně ředitele) a zástupkyní ředitelky se stává Helena Uhlířová. Nově jsou od r. 2007 zavedeny absolventské koncerty, které probíhají v závěru školního roku. Od září 2007 začal na chrastecké ZUŠ pracovat kromě hudebního také obor výtvarný, který za krátké období existence zaznamenal mnoho úspěchů ve výtvarných soutěžích, v r. 2011 některé práce našich žáků postoupily až do celostátního kola soutěže výtvarného oboru ZUŠ a v květnu 2011 měli naši výtvarníci samostatnou výstavu v galerii Městského muzea Chrast.

Silnou stránkou školy jsou nadále žáci dechového oddělení, kteří pravidelně přivážejí skvělá ocenění z krajských a ústředních kol soutěží, ale jsou především členy orchestrů a komorních sdružení, ve kterých zúročí svoji práci v hodinách. Na škole působí vynikající dechový orchestr, který pracuje pod taktovkou Jaroslava Švadlenky za asistence Hany Žemličkové, zpěváky připravuje Galyna Zornyshko. Orchestr se pravidelně účastní akcí pořádaných městem, vystupuje na přehlídkách a festivalech v Pardubickém kraji i mimo něj. Několikrát získal 1. místo v krajském kole soutěže ZUŠ a v roce 2007 se probojoval i do ústředního kola. Od r. 2007 je orchestr každoročně zván k účasti na mezinárodním festivalu dechových orchestrů „Kmochův Kolín“. Řada žáků naší školy hraje také v tanečním orchestru, který byl založen P. Židkem již ve šk. roce 1982 – 83 (po určitou dobu pracoval pod názvem estrádní orchestr). Od r. 1999 jej řídil Tomáš Židek za spolupráce P. Židka a od září 2011 vede orchestr P. Židek. Repertoár tvoří převážně aranžmá P. Židka a jeho vlastní tvorba. Orchestr vystupuje na školních koncertech, každoročně účinkoval na Swingovém festivalu mladých na nádvoří chrasteckého zámku, účastní se soutěží – v letech 2004 a 2007 získal 1. místo v krajském kole soutěže ZUŠ.

Průpravou pro vstup do orchestrů je práce v komorních hrách, v menších – přípravných souborech a také rozvoj hudebnosti v pěveckých sborech, které pracují v Chrasti i Hrochově Týnci pod vedením Heleny Uhlířové.

V posledních letech zažilo velký rozvoj nově založené oddělení sólového a komorního zpěvu, jehož žáci dosahují skvělých výsledků – v krajských kolech soutěží ZUŠ, účastní se celostátních pěveckých soutěží – např. Soutěž B. Martinů nebo Pěvecká soutěž Olomouc.

Nedílnou součástí hudebního oboru je také výuka hudební nauky, kde se snažíme rozvíjet hudebnost žáků, formovat jejich hudební vkus a vychovat kultivované posluchače. Školní vědomosti se snažíme obohatit hudebně – výchovnými exkurzemi nebo zájezdy na koncerty profesionálních hudebníků.

V roce 2008 oslavila ZUŠ J. N. Filcíka 40 let svého trvání. V rámci oslav jsme uspořádali řadu akcí – koncert učitelů, výstavu fotografií a dokumentů v prostorách školy pod názvem „Historie hudebního školství v Chrasti“, 1. reprezentační ples ZUŠ J. N. Filcíka (který navázal na tradici plesů pořádaných v 80. letech), dětský karneval, několik koncertů bývalých žáků a absolventů naší školy (z nichž nejvýznamnější byl zřejmě koncert mezzosopranistky Karly Bytnarové a flétnisty Romana Novotného v zámecké kapli). Ke 40. výročí založení školy jsme také vydali almanach.

Stovky akcí, které škola za dobu své existence uspořádala, vynikající výsledky žáků v soutěžích a množství absolventů přijatých na střední a vysoké umělecké školy dokazují, že poctivá pedagogická práce přináší zdar a dobré výsledky. Pevně věříme, že si ZUŠ J. N. Filcíka udrží svoje dobré jméno i v dalších letech.